Každý píše knihu

4. července 2012 v 21:00 | Kriß E. |  Nevymyšleno
Mezi trendy dnešní doby patří mimo jiné to, že každý píše knihu. Ten výraz používám schválně, protože když už něco, tak žádné troškaření, ale rovnou romány. A taky je snažší říct "píšu knihu" než "já jsem napsal knihu", ale to teď nechme stranou.


Jak to, že teď tolik lidí píše, nebo se o to alespoň snaží? Vždyť je přece obecně známo, že lidé nečtou, tak proč by se proboha měli namáhat s něčím takovým, jako je psaní? A přesto se to děje.
Třeba je to opravdu jenom taková móda, protože potřeba zrealizovat své nápady a vykřičet je do světa to nejspíš nezpůsobuje, vzhledem k tomu, že nápad je to, co většině děl "píšících lidí" chybí. (Říkám píšící lidé, protože to není tak dlouho, co pouhá slova pisálek a spisovatel a jejich "správné" užívání spustilo pěknou lavinu názorů na toto téma. Koho by to bylo napadlo.)
Vždyť se podívejme jen na to, kolik blogerů (nebo spíše blogerek) zde na blogu píše. Mezi ně bych se v podstatě dala zařadit i já, ano, ačkoliv jsem sem toho zatím mnoho nenapsala. Ovšem k sobě a svému psaní se taky ještě dostanu.
Takže, podívejme se, kolik blogerek píše.
Teď mi to asi nebude tak úplně navazovat, ale chci říct, že když jsem byla mladší a "přiznala jsem" někomu, že jsem něco napsala, automaticky na mě začal nahlížet jako na strašnou intelektuálku a spisovatelku, která umí psát. Aniž by ode mě něco četl, že.
Takže ne, fakt, že někdo píše, opravdu neznamená, že nepíše špatně. A i když se mnohé z blogerek setkávají s nadmíru kladnými ohlasy na své příběhy, ve většině případů to - tedy alespoň z mého subjektivního pohledu - stojí za houby. Ať už proto, že ten příběh nemá myšlenku (pak je bohužel už jedno, že podaný není tak strašně), nebo proto, že nějakou tu myšlenku i má, ale provedení značně pokulhává.
Mimochodem, zastávám názor, že pokud někdo umí psát, měl by se zároveň umět vyvarovat i (alespoň většiny, když už ne všech) gramatických chyb - co je to platné, že někdo používá slova jako "tudíž", když neví, jak je správně napsat. Takové tudíš ve mně vážně důvěru nebudí. A když už jsem u toho, abych nezapomněla, ten, kdo píše příběhy, by si měl umět poradit taky s přímou řečí, což bývá kámen úrazu.
Jenže já si uvědomuju, že psaní není vůbec jednoduché. Zkuste si psát o něčem, co bude mít pořádnou myšlenku, hrajte si se slovy, aniž by to působilo kýčovitě, buďte originální a vyvarujte se klišé. Že to dost dobře nejde...?
Ne, nejde. Ne tak snadno, jak by si člověk představoval. Na to jsem přišla už dávno, když jsem měla takové to svoje "jápíšuknihu období". Tolikrát jsem začala. Vlastně ještě pořád občas začínám, ovšem s tím rozdílem, že už si nepředstavuju, že nějakou knihu dokončím. Protože napíšu první stránku, pak druhou, třetí, občas i čtvrtou, přečtu si to po sobě a řeknu si, tohle se ti povedlo, víš to? Jenže to je tak všechno. Povedlo se mi to. Ale už nevím, jak s tím nakládat dál. Neumím pokračovat, zamotám se do toho a konec. (V tom jsou o mnoho jednodušší povídky, kterými jsem dříve možná tak trochu pohrdala, když se na to podívám zpětně, ale dnes jsem ráda, že něco takového existuje.)
Není to legrace. Psaní není legrace. Jak už jsem řekla, můžete psát obstojně, pokud však nedokážete stvořit logický příběh, který nebude nijak absurdní a bude dávat smysl, máte smůlu. (A pak je tu ještě ta pověstná ne/originalita, že.)
A tenhle problém pramení mimo jiné také z toho, že jako příliš mladý člověk nemáte zkušenosti, ze kterých byste mohli čerpat. Já třeba nemůžu psát o tom, jak jsem letěla letadlem, když jsem nikdy neletěla (jistě, lidi dnes většinou létají letadlem už jako malé děti, ale dávám příklad), natož pak třeba nějakou detektivku, když sotva vím, co znamená zkratka DNA.
Když už jsem na to narazila, snad právě to je důvodem, proč se nejen na blogu hodně uchytilo fantasy, tedy svět, kde si v případě, že to budete chtít, můžete vymyslet všechno, přes společenský žebříček postav až po přírodní zákony, nebo se prostě jenom držet už dávno vymyšlených tvorů a prostědí. Každopádně vám nikdo nebude moct nadávat za to, že jste to či ono napsali špatně, protože pro to pravidla neexistují. Bohužel, fantasy, ač mě taky vždycky lákalo z již popsaných důvodů, už je všechno, jen ne originální, takže není velká šance, že se nějak zvlášť uchytí, i kdybyste ho nakonec vydali.
Teď jsem právě dokončila jednu A4 a koukám, kam jsem se to vlastně dostala. Začala jsem tím, že se každý snaží psát, a skončila jsem u toho, že fantasy je poněkud otřepaný žánr, přičemž k uspokojivé odpovědi na svou otázku, proč je psaní v současnosti tak oblíbené, jsem se nedobrala. Výborně.
Takže abych shrnula to, k čemu jsem se dopracovala. K tomu, že když píšete, neposkytuje vám to záruku, že psát umíte. K tomu, že to vlastně chápu, protože to není jednoduché. K tomu, proč to není jednoduché. A pokud jste se prokousali až ke konci tohoto článku, můžete se se mnou podělit s vlastním názorem na toto téma.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lyanelle lyanelle | Web | 4. července 2012 v 21:31 | Reagovat

Tento článok mi dal dobre zabrať, ale zvládla som ho. Vynikajúca téma, ktorá by sa dala rozoberať donekonečna. Vo väčšine s tebou súhlasím, pokiaľ nie vo všetkom. Pravopis je základ, pokiaľ čítam niečo čo je s chybami, hneď ma to prestane baviť a môj názor sa mení k horšiemu, pretože pravopisné chyby často nie sú známkou ničoho dobrého. Už len z toho dôvodu u mňa, že sa im snažím čo najviac vyhýbať a keď niekde niečo také vidím ide ma poraziť :D Ale o tom možno inokedy. Ďalšie čo ma vždy odradí keď narazím na niečo čo má nedokonalú zápletku, okopírované nápady, alebo ma autor odrádza svojím štýlom písania. Je toho skutočne vela, no kniha ktorá ma dokáže pohltiť nie je ničím presne určená, buď autor písať vie, alebo nie. Sama som sa do písania "knihy" pustila niekoľkokrát, a potom ma to opustilo keď som zistila že to buď nedáva zmysel, alebo to nedokážem ako sa hovorí, dotiahnuť do konca. :) No už dobre dlho mám v hlave nápad, ktorý čaká na realizáciu, ale stále sa k tomu neviem dokopať. Možno časom. Ešte raz chválim, perfektný článok. ;)

2 Robka Robka | Web | 4. července 2012 v 22:26 | Reagovat

Opravdu zajímavý článek k zamyšlení. Řekla bych, že dnes hodně lidí píše, aniž by si vůbec položili otázku, jestli to umí. Internet je k tomuhle psaní jako stvořený - okamžitá reakce "čtenáře", který si mnohdy dílko ani nepřečte a komentuje jen z toho důvodu, aby mu autor oplatil návštěvu na blogu. Je to potřeba exhibicionismu, co nás žene psát a ukazovat se světu. Jenže pak zjistíme, že to vlastně skoro nikoho nezajímá.
S šíleným pravopisem musím souhlasit, asi bych nechtěla číst knihu či povídku autora, který dělá hrubky, nebo si po sobě není schopný přečíst svůj článek a má ho plný překlepů. Je to podle mě jistá neúcta k čtenáři. Moc důvěry ve mě blogová literatura nevzbuzuje, sama nemám tak vysoké ambice, jako je napsat něco velkého. Spíš se držím při zemi a občas sesmolím nějaký "normální" žblebt. Vlastně jsem taky exhibicionista...

3 Kath Kath | E-mail | Web | 4. července 2012 v 23:05 | Reagovat

Děkuju za koment k TT. Úplně tě chápu :) Asi bych měla ten samí názor, kdybych to četla od někoho jiného. Ale takhle jsem to psala poprvé. Jen jsem chtěla znát názor :) Ještě jednou děkuju :)

4 canicula canicula | Web | 4. července 2012 v 23:37 | Reagovat

Souhlasím, ale nelíbí se mi házet všechny blogové autory do jednoho pytle. Chce to odvahu a hodně času a lze najít i kvalitní příběhy. Ono je to v téhle době upírů, vlkodlaků a elfů těžké (fanfiction kapitola pro sebe), ale nadruhou stranu pokud se píše a je snaha něco vytvořit nového, než jen psát o tom, co jsme měli k obědu.
Avšak gramatika, zápletka, provedení a podobné je zkrátka u knihy jako takové základ - jak jsi napsala. Bylo by ale také dobré napsat, co pokládáš za knihu.

5 Adelaine Adelaine | Web | 6. července 2012 v 12:23 | Reagovat

"Vždyť je přece obecně známo, že lidé nečtou, tak proč by se proboha měli namáhat s něčím takovým, jako je psaní?"

Tak tohle souvětí mě úplně dostalo. PROČ SE NAMÁHAT?
Lidé většinou píšou proto, že je to baví. Že jim to něco dává. Miluju psaní. Vyjádřím svoje fantazie na papír/do souboru a mám z toho dobrý pocit. Je to pak jakoby.. jakoby to vážně existovalo, vidím to před sebou napsané. A když se to lidem líbí, máš z toho dobrý pocit.

Tady kurva nejde o to, jestli to člověk umí. Sposutu lidí neumí zpívat a hlásí se do soutěží nebo to dělá. Sposutu lidí neumí kreslit a kreslí. Spoustu lidí neumí tancovat a tancuje.
PROTOŽE JIM TO NĚCO DÁVÁ, dobrý pocit, šťěstí.

Toť odpověď na tvoji stupidní otázku.

6 Kriß Kriß | Web | 6. července 2012 v 12:44 | Reagovat

Nejprve všem zároveň děkuji za komentáře.

[1]: Pochvala mě opravdu těší. Jinak si dokážu představit, že přelouskat ten článek ti dalo trochu zabrat, napsala jsem ho (alespoň pokud porovnávám s tím, co píšu běžně) celkem složitě a kdybych ho sama měla číst ještě ke všemu ve slovenštině, asi bych se zapotila. :-D

[2]: + [4]: Měla jsem trochu moc myšlenek a samozřejmě se mi je opět nepovedlo namačkat do článku všechny (vzniknul asi až na třetí pokus). Chtěla jsem tam někam poznamenat i to, že si nemyslím, že VŠICHNI blogeři píšou špatně, jsou samozřejmě i výjimky a od těch bych si kromě jejich tvorby na blogu přečetla i tu knihu, kdyby jednou nějakou vydali.
Jinak k té otázce, co pokládám za knihu - jak přesně je vlastně myšlena? Možná teď vypadám jako idiot, jen přesně nevím, jaká kniha je míněna. Kniha, kterou napsal bloger...?

[5]: To slovo NAMÁHAT se bylo použito s jistou nadsázkou, která se, jak jsem se alespoň domnívala, dá pochopit. Tedy že by se mohlo zdát divné, proč jsou lidé líní číst, ale přitom píšou. Řeklo by se, že se to z celkem logických důvodů vylučuje. Rozhodně to nemělo znamenat, že psaní beru jako nějakou nucenou námahu, pokud jsi to pochopila takhle.
A jinak ano, možná je opravdu odpověď na mou stupidní otázku to, že to lidem něco dává. Potom bychom se ještě mohli hádat o tom, zda je správné, že lidé dělají věci, které jim nejdou, čistě proto, že jim to něco dává. A neříkám, že není (!). V souvislosti s tím psaním jsem akorát řekla, že je to prostě v módě a že není moc lidí, kteří by to uměli, jelikož to není žádná sranda.

7 KadetJaina KadetJaina | 8. července 2012 v 11:20 | Reagovat

Amen. Vždycky mě dostává, když někdo řekne, že psaní je jednoduchý, že to zvládne každý. Fajn, každý zvládne něco napsat, o kvalitě se pak dá dlouze a dlouze polemizovat.
Co se fantasy týče - už jsem taky dostala sprdung, že ho píšu špatně, takže s tím, že se tam nedají najít logické chyby bych nesouhlasila. I fantasy se dá napsat špatně bez zkušeností (souboje? check. Zbraně? check).
Píšu od malička a mám od dědy na talíři fakt, že jsem spisovatelka. Dokonce mě tak představuje známým. A mně je z toho na nic. Jakápak já jsem spisovatelka? To je strašlivá pomluva a praví spisovatelé se musí v hrobu otáčet! Jej!

8 Kriß E. Kriß E. | Web | 9. července 2012 v 15:38 | Reagovat

[7]: :-D
Něco podobného už jsem taky zažila, moji prarodiče totiž znají jednu skutečnou spisovatelku a když se před nimi máma jednou nevinně zmínila, že mám blog, kde zveřejňuju povídky (to byl starý blog, teď už neexistující), samozřejmě to té spisovatelce hned řekli a aniž bych já o tom něco věděla, slíbili jí, že jí dám adresu, aby se mohla na mé literární pokusy podívat. Z čehož jsem měla všechno, jenom ne radost.
Nevím, jestli se tam někdy skutečně podívala (ono tam povídek bylo pár, tehdy jsem spíš fotila než psala), ale žádná odezva se mi nedonesla, tak těžko říct, co si myslela. :D

9 GVKB GVKB | E-mail | Web | 14. listopadu 2012 v 9:37 | Reagovat

Proč idioti píší knihy když to neumí? Neustále mocní a bohatí idioti píší knihy o všem možném, i když neumí knihy psát, a myslí si, že je někdo zvědavý na to, co za knihu napíšou, klasickou knihou, kterou napsali mocní a bohatí idioti, je každé svaté ideologické písmo, které z lidí dělá ubohé idioty. Lidi nechtějí ale svaté knihy, které z nich dělají ubohé idioty, lidi chtějí knihy, které jim přinesou radost, a chuť do života, ve kterém je mnoho mocných a bohatých idiotů, co lidem dělají ze života očistec, tím že na nich sobecky drze parazitují, ekonomicky a ideologicky. Správný spisovatel, umí čtenářům ukázat pravdivě složité životní situace, ve kterých žijí, a ukazuje jim, že prioritním problémem jejich života, jsou vždy a všude jenom mocní a bohatí idioti, co sestavují zákony a normy tak, aby zde měli veliké výhody a jistoty. Rodiče mého otce, zemřeli v plynové komoře v Osvětimi, protože byli židé, zde se dostáváme k Adolfu Hitlerovi, který ve vězení napsal knihu Můj boj, díky tomuto svatému ideologickému idiotovi, v boji zemřelo zbytečně veliké množství lidí, jenom proto, že on si naivně myslel, že změní správně lidskou společnost? Je vůbec možné, změnit správně lidskou společnost, pomocí nějaké nové svaté ideologie? Je to možné, stačí odhodit náš stud, a přestat být ubohými pokrytci, co si oblékají nahé tělo a oblékají si duši do dezinformací. Nejsme věci, co musí mít obal, jsme inteligentní pracovití parazité, a byli jsme zde stvoření k tomu, abychom parazitovali na nižších formách života, nebyli jsme přírodou stvoření k tomu, abychom parazitovali na cizích lidech, pomocí ideologické centralizace, která dělá z elity mocné a bohaté idioty, a tato duševně nemocná elita, bohužel sepisuje ubohé ideologické knihy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama